Moderní výukové metody

Hlavním naším cílem je individuální přístup k dítěti a partnerství školy, rodiny i širší společnosti v oblasti výchovy a vzdělávání. Umožňujeme inkluzi dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

Moderní metody výuky jsou pro nás samozřejmostí. Využíváme celou řadu osvědčených metod, které dělají výuku ještě efektivnější.

Ranní kruh - je místo pro společné setkávání, odehrávají se zde různé aktivity. Doba je různá, záleží na druhu aktivity i na potřebě dětí. Je to místo pro udržování různých rituálů, například vzájemného pozdravu, společného zpěvu písně. V kruhu mají děti možnost sdělit ostatním své zážitky z předešlého dne, vyjádřit své pocity, jak se mají, jak se vyspaly apod. Platí zde však pravidlo, kdo nechce sdělovat ostatním, nemusí. Ranní kruh je také vhodný pro motivaci k tématu, o kterém se budou děti učit. V kruhu se dále děti seznamují s organizačními informacemi, co je ten den naplánováno, jaké aktivity je čekají. Ranní kruh slouží především k usnadnění přechodu z domova do školy a k naladění a motivaci dětí na aktivity, které je čekají v průběhu dne.

Integrovaná tematická výuka – jedná se o společnou práci dětí. Je to část dne, ve které děti pracují samostatně nebo ve dvojicích či malých skupinkách. Pomocí různých metod učení a didaktických her si děti osvojují a procvičují učivo českého jazyka, matematiky, prvouky, vlastivědy a přírodovědy, ale také cizího jazyka. Třída pracuje na společném zadání.

Velká přestávka - slouží k odpočinku a regeneraci. Děti mohou za příznivého počasí trávit přestávku venku na školním hřišti a uvolnit tak svou energii. Za nevhodných podmínek setrvávají děti v prostorách třídy, kde mají k dispozici různé společenské hry, mohou si číst a diskutovat se svými spolužáky. Tento čas je velmi důležitý pro utváření a udržení dobrého sociálního klimatu ve třídě.

Práce ve skupinách - zde mají děti připravené úkoly, které se vztahují k tématu učiva, které v daném okamžiku děti procvičují. Do skupin se děti zapisují dle daných pravidel. Úkoly ve skupinách jsou většinou takové, při kterých děti spolupracují, kooperují. Před započetím práce si musí nejprve rozdělit role, aby se jim dobře spolupracovalo. Jedná se o roli čtenáře, zapisovatele, badatele, tišícího, mluvčího apod. Aktivity vedou děti k přemýšlení a zároveň k praktické činnosti. Děti se při práci učí pracovat s informacemi, vyhledávat je a zpracovávat a také je prezentovat ostatním. Učitel v této chvíli přechází do role pozorovatele a pomocníka.

Hodnotící  kruh - den ve třídě končí opět společným setkáváním, tentokrát v závěrečném, hodnotícím kruhu. Zde je prostor pro prezentaci práce, na hodnocení, co a jak se podařilo, co se naopak nepodařilo a proč. Děti si zde zároveň mohou vyměňovat své zkušenosti, učit se navzájem. Každé dítě hodnotí jak svou práci a své pokroky, tak také práci svých spolužáků. Mohou dávat druhým doporučení, chválit je nebo naopak děkovat druhým za jejich pomoc. Na hodnocení se podílí také učitel. Závěrečný kruh slouží k rozloučení a uzavření celého dne. 

Činnostní učení

Moderní činnostní vyučování je soubor činnostních forem a metod učení, který dává žákům prostor ke: konkrétním činnostem, samostatným úvahám a tvorbě vlastních otázek.

Žák jen nepřijímá pasivně informace, ale průběžně projevuje vlastní iniciativu – pracuje, přemýšlí, hovoří a tvoří. Základním principem činnostního vyučování je probouzení zájmu (motivace) a nabývání nových poznatků žáky názorně, vlastní činností a prožíváním za pomoci vhodných učebních materiálů a pomůcek.

Čtením a psaním ke kritickému myšlení

Hlavním cílem programu je, aby se žáci stali samostatnými mysliteli a čtenáři, kteří se dokážou na věci dívat z různých úhlů pohledu, jsou zvídaví a cítí lásku k vědění a zodpovědnost za svět, ve kterém žijí.

Pravidla chování

Sebekázeň je předpokladem k dosažení individuálních i skupinových cílů. Důrazem na sebekázeň se snažíme nahrazovat vnější ukázňování dětí. Usilujeme o to, aby sebekázeň byla dětmi pochopena a přijata jako jejich individuální odpovědnost.

Důležitou „ normou“ usměrňující projevy dětí jsou „pravidla chování“, jež vytváříme společně se všemi dětmi ve třídě. Děti takovým pravidlům rozumějí a chápou jejich důležitost. Ve srovnání s předpisy, které jsou stanoveny zvnějšku (např. školní řád), pravidla vytvořená žáky samými více motivují k dodržování předem dohodnutých norem.

Práce s třídními pravidly (reflexe stanovených pravidel ve vztahu k chování dětí) je denní součástí práce třídy, která vede děti k sebekázni.

Hodnocení a sebehodnocení

Každé dítě vedeme k tomu, aby si samo vyhodnocovalo vlastní práci, hodnotilo své úspěchy, neúspěchy, navrhovalo cesty ke svému zlepšení. Zpětnou vazbu podávají také spolužáci a my učitelé, ale naší snahou je ponechat hodnocení práce a chování zejména na jeho autorovi.

Hodnocení zakládáme na individuální normě. To znamená, že děti neporovnáváme mezi sebou, ale každý je hodnocen na základě porovnání vlastních současných a předchozích výsledků práce. 

V neposlední řadě považujeme za velice důležité školní prostředí, v němž děti tráví značnou část dne.

Ovlivňuje velkou měrou jejich myšlení, estetické cítění, vztah k výsledkům práce druhých a další postoje. Proto stěny třídy i chodeb maximálně využíváme k prezentaci výsledků individuální, skupinové i společné práce dětí.

Učení venku

Ve školním roce 2018/2019 začínáme obohacovat výuku o prvky projektu Učíme se venku. Výuka venku navazuje na výuku ve třídě a naopak. Učení venku podporuje propojování předmětů (např. látka matematiky, českého jazyka, cizích jazyků atd.). Témata jsou vyučována v praxi (např. poznávání stromů, jejich výška, psaní o tom, co děti zažily a viděly...). Při učení venku jsou děti více v pohybu. Pro děti je to přirozené a díky tomu jsou aktivnější, pozornější a lépe si pamatují. V neposlední řadě rozvíjí tento druh učení tvořivost a fantazii.